Můj první COUCHSURFING

Na Couchsurfing jsem se zaregistrovala hned pár dní potom, co mi bylo osmnáct (jo, mohla jsem udat jiný datum narození, ale to já nedělám ), přijde mi to jako skvělý nápad a nemohla jsem se dočkat, až získám nějakou tu první couchsurfingovou zkušenost. 

Jaký to bylo a co to vůbec Couchsurfing je? 

Couchsurfing je taková sociální síť, kde si lidé navzájem nabízí ubytování. Můžete nechat ostatní spát u sebe a přespávat u jiných. Nejen, že to je super způsob, jak potkat nové lidi a poznat lépe kulturu daného státu, ale je to zdarma (i když vzít nějakej malej dárek z úžasné České republiky určitě neuškodí). Taky se přes něj prostě můžete domluvit s někým na kafe, nebo navštívit nějakou akci v okolí, kterých tam najdete taky spoustu!

Pro mě byla největší výzva nějak kloudně sestavit svůj profil. Dobrej profil je prý základ, což taky dává smysl žejo. Strašně nerada charakterizuju sama sebe a strávila jsem nad tím asi devětkrát víc času, než bylo potřeba, ale mám profil!

Po pár dnech jsem se rozhodla, že tenhle úžasnej server vyzkouším a najdu někoho, kdo mě u sebe nechá bydlet čtyři dny v Berlíně. Párkrát jsem se setkala s tím, že hledání lidí ve velkých městech není dvakrát snadný úkol, kor když jsem chtěla najít někoho, kdo by byl zhruba v mým věku. 

V průběhu tří dnů jsem napsala asi dvaceti lidem (jestli se to zdá málo, tak je celkem vyčerpávající každému psát aspoň trošku osobitou zprávu). Odepsala mi zhruba půlka, z čehož mi dva nabídli, že u nich můžu zůstat. S jedním jsem si vyměnila číslo, dohodla se na podrobnostech a začala být fakt zvědavá, jaký to bude!

Bydlel hned vedle metra a jeho byt jsem našla relativně v pohodě (já se zvládnu ztratit celkem snadno ) . Spolu se spolubydlící měli fakt celkem velikej, hezkej byt a já měla obrovskou postel, juhu! 

Byl moc hodnej, vzal mě do takovýho skvělýho baru na filmovou noc, do kterýho bych se určitě sama nezatoulala, a i kdybych se tam zamotala- na první pohled by mi nedošlo, že je to bar, protože to připomínalo spíš schátralou opuštěnou budovu . A ještě dobře a zdravě vařil. 

Byla jsem fakt ráda, že jsem hned na poprvé nenatrefila na někoho s kým bych si absolutně nesedla!

Byl to student fyziky, kterou se mi bohužel snažil jeden večer vysvětlovat. Ze zdvořilosti jsem s hraným chápavým úsměvem přikyvovala, protože jsem neměla srdce mu říct, že mu nerozumím jediné slovo. 

Už se těším, až zas někomu budu okupovat gauč, nebo jestli se někdy zatoulá někdo do naší malé vesničky!