Ireland |CZ|

Tohle léto jsem měla možnost strávit úžasné dva týdny v úžasném Irsku ♥

V červenci jsem byla na dva týdny v Irsku, kde jsem chodila do školy a učila se anglicky. Pobyt byl zprostředkovaný Student Agency, četla jsem si nějaké "recenze" na jejich pobyty a žádná sláva to teda nebyla, za mě ale maximální spokojenost. Nečtěte si nikdy těch recenzí tolik. Bylo to poprvé, co jsem někam jela sama a byla jsem z toho patřičně vynervovaná ! Když jsem přistála, čekal na mě první bojový úkol- dostat se k hostitelské rodině. Nejdřív jsem jela jedním autobusem do centra, a pak jsem se potřebovala dalším dostat k rodině. Na nástupišti jsem asi vypadala dost zmateně, protože ke mě přišel jeden kluk a ptal se, jestli nepotřebuju pomoct. Poděkovala jsem a ukázala mu, kam se potřebuje dostat. Náhodou jel na stejnou zastávku jako já, což bylo opravdu štěstí, protože jsem se později setkala se třemi typy autobusů 1) s digitální cedulí, která hlásá příští zastávky 2) kde jsou zastávky hlášeny mikrofonem 3) kde zastávky nejsou hlášeny absolutně vůbec  Seděla jsem zrovna v typu číslo tři, takže jsem byla neuvěřitelně šťastná za svého pomocníka! Dokonce mi pak ještě ukázal nejkratší cestu jak se dostat do cíle. Tady jsem si úplně vzpomněla na citát: cestování ti ukáže, kolik je na světě milých lidí!

V rodině jsem bydlela ještě s jednou Francouzskou, Italem a Španělem. Má hostitelská máma už u sebe ubytovává studenty přes deset let a byla moc milá. Mohla jsem se vracet domů kdy jsem chtěla, což bylo moc fajn! Každé ráno jsem pak jezdila autobusem do ATC language school. V mojí skupině nebyla žádná další Češka, tudíž jsem opravdu mluvila anglicky, až po pár dnech jsem pak narazila na pár dalších Čechů, kteří chodili do jiných tříd. 

V autobusech jsem se za celé ty dva týdny nezvládla zorientovat, což není až tak divné, vzhledem k tomu, že mi dělá problém číst jízdní řády i v Česku . Nejvtipnější mi přišlo, když jsem jela ráno do školy, zastavil přeplněný autobus, řidič ukázal číslo a pouze tolik lidí smělo do autobusu nastoupit. Méně vtipné mi to přišlo v momentě, kdy jsem kvůli tomu přišla pozdě .

Většinu času jsem strávila v hlavním městě- Dublinu, kudy jsem chodila většinou v doprovodu svých spolužáků, se kterými jsem si skvěle rozuměla. Za zmínku určitě stojí park St Stephen's Green, Dawson street, Grafton street, kterou bych přirovnala asi k našemu Václaváku, Stephen's Green Shopping Centre, což je asi nejkrásnější nákupní centrum, co jsem kdy viděla, Butlers Chocolate Cafe a vlastně každou hospůdku do které zalezete, protože zase začalo pršet, třeba Peter's pub je moc útulné místečko. Prý tam bylo fakt hezké letní počasí, ale mně to připomínalo spíš jaro . Nemyslím, že má smysl vypisovat všechny úžasné věci, které tam jsou k vidění, protože na ně narazíte úplně automaticky, když několikrát projdete město aniž byste byli nosem zaboření v mapě. 

O víkendu jsme měli možnost podívat se mimo Dublin, takže jsem navštívila úžasné Moherské útesy, Belfast, Galway, Obrův chodník a místo, kterému se říkalo Rope bridge.

Za ty pouhé dva týdny mi Irsko i Dublin opravdu přirostly k srdci a já strašně doufám, že se tam co nejdřív vrátím, pokud možno na delší dobu ♥